Proč právě Poradce pro pozůstalé?

Když na otázku: ,Jaké je tvé povolání?' odpovím Poradce pro pozůstalé, většinou se dočkám dvojí reakce.

Jedna skupina lidí je nadšena a myslí si, že je to v naší společnosti potřeba. 

Druhá skupina lidí reaguje poněkud rozpačitě:

'Poradce pro pozůstalé? To jsem nikdy neslyšel. To je zas nějaký nový obor? Však žádný poradce nikdy dřív nebyl potřeba, tak proč by se to mělo měnit?'

Ano, máte pravdu a právě proto. Nikdy DŘÍV to nebylo potřeba. 

Pokud se bavíme o tom DŘÍV, kdy lidé ještě žili pospolu, komunikovali spolu a řešili spolu svoje problémy.

Dřív, kdy smrt ještě nebyla vytěsněna z našich životů.

Dřív, kdy bylo běžné, že lidé umírali doma v kruhu svých blízkých a milovaných.

Dřív, kdy bylo stejně tak běžné, že pozůstalí po smrti milovaného člověka budou smutni, budou chtít plakat a budou o tom chtít mluvit.

Dřív, když ještě lidé uměli naslouchat a nebáli se mluvit s pozůstalým člověkem.

Když lidé uměli být smutnému a zdrcenému člověku na blízku a oporou.

Tak zcela běžné věci z naší dnešní společnosti pomalu mizí.

Smrt je odsunuta kamsi pryč- do nemocnic, do domovů, do ústavů.

Pomalu se přestávají dělat pohřby- v Praze už docela běžná praxe.

Dětem tajíme, že se umírá.A s pozůstalými nechceme mít nic společného.

Dnes už je běžné, že když přijde člověk po ztrátě milované osoby za kamarády, dozví se, že by měl raději navštívit psychologa nebo ještě lépe psychiatra.

Pozůstalý člověk ale nemusí nutně potřebovat psychologa ani psychiatra.

Zato zcela jistě potřebuje vyslechnout, být přijatý i se svým smutkem, obejmout. Potřebuje nebýt na to sám, protože tolik smutku možná sám nezvládne unést.

A pokud pozůstalý člověk nemá ve svém okolí nikoho, o koho by se mohl bez výhrad opřít v tomto pro něj nejhorším životním období (a je to dnes bohužel zcela běžné),Právě proto Poradce pro pozůstalé.

Kromě péče o pozůstalé je mojí snahou zanést zpátky do společnosti umění nazývané Pomoc truchlícím.

Budu se o to postupně snažit na svých přednáškách, besedách, workshopech a článcích.

Protože lidi to zajímá 

 Děkuju za to.

S láskou Simona